Život mě baví

13.06.2019

Asi tak tisíc, a nebo i více věcí dělám opravdu z Duše ráda. Ráda vařím, ráda píši, ráda uklízím, ráda žehlím, ráda jsem na horách, za volantem, ráda si zacvičím, ráda si povídám, ráda se rozčiluji, jsem velmi ráda za každé setkání s klienty, přáteli, situacemi, výzvami… A na tom všem se opravdu krásně realizuji, učím, posouvám, a občas i padám. A všechno mě obohacuje a dává mi možnost BÝT. Když začnete systematicky „trénovat“ radost ze všeho, když pocítíte účast ve všem a na všem, co děláte, začne se Vám otevírat nový svět a nový život. A nemám teď na mysli uspokojení z výsledku, či nadšení z dosažení vytyčeného cíle. Míním tím průběh samotný, realizaci v Tady a Teď. Je skvělé, když vidím, že například lidem chutná jídlo, které připravím. Mnohem lepší je ale intuitivně skládat surovinu k surovině, koření ke koření, postavit jídlo na stůl a vědět, že teď už se „jen“ sní. Je báječné dojet bezpečně do cíle každé cesty, ale je mnohem více vzrušující reagovat na cestách, přijímat skutečnost, že přede mnou stojí i několika kilometrová kolona aut, pravděpodobně bezdůvodně, anebo si užívat prázdné autostrády, když se blížíte tam, kam Vás Srdce vede. Je úžasné vidět posuny klientů při jejich cestě ke zdraví, změnám a vnitřnímu klidu a radovat se s nimi z výsledků, kterých dosáhli. Nesrovnatelně větším darem je ale možnost být při všech změnách, kterými si lidé procházejí.

Jsem šťastná, že neprahnu po momentálním úspěchu, že si nekrátím cestu jak jen to jde, že nezneužívám ostatní ke svým cílům, že se nepřiživuji na něčí mravenčí práci, že nenakrmím nejdříve, a nebo jen sebe, že sdílím vše krásné, co mi přijde v životě do cesty a nenechávám si nic jen sama pro sebe, že hledám a nacházím možnosti vyjít vstříc pokud to jen trošku jde všem i sobě samé, že si uznale neklepu po rameni za to, že jsem teď někoho ošidila a zneužila, a že si nedej Bůh nemyslím, že to snad není vidět. Jsem vděčná za všechny možnosti, které si uchystám, za všechny cesty, které si připravím, za každý sen, který se rozhodnu uvést do praxe, jsem nadšená skutečností, že mě život baví!

Nejsem zdaleka dokonalá a ještě dlouho nebudu, ale stále častěji se konfrontuji s takovou realitou druhých, při které vděčím Vesmíru za to, jaká jsem.

Teď jen ustát to kolem a najít způsob, který nebude znamenat ani kritiku, ani lhostejnost. Ale, mám na to celý můj život…

Jana Paseková

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*