Příběh třetí

2.11.2019

Cesta k sobě

Miliony Duší se plahočí světem bez radosti, bez cíle, bez vědomí sebe sama. Plní pozemské role jako roboti, bez vědomé účasti i na těch nejzákladnějších projevech života. Většinu své existence tu na Zemi ani netuší, že prožívají doslova zázrak už jen samotným Bytím. Jsou zcela mimo barvy, chutě, rozmanitosti, možnosti, směry a veškeré nabídky, které nám poskytuje život, Vesmír, Stvořitel.

Malý kousek časoprostoru, zato však velký zázrak života jedné takové Dušičky Vám dnes poskytnu, s jejím svolením, mým velkým nadšením a radostí v Srdcích nás obou.

Počátek fantastického a následování hodného příběhu paní Magdaléna, spojeného s mými terapiemi v podobě, jakou zcela a trpělivě využije jen málo kdo, ale která se rozhodně vyplatí, mohu hledat asi před třemi lety. A počítám i čas, ve kterém se o mě lidé doslechnou a často ještě dlouho hledají výmluvy a poté odvahu přijít a začít. Většina klientů si přijde jen pro něco, co je momentálně tlačí, co je na nějaký čas uspokojí, co se jim zrovna jeví jako zajímavé a nebo i zábavné, jednoduše si přijdou pro to, čeho jsou právě schopni a na co jsou v přítomném okamžiku vybaveni. Ti nejhorlivější a rádo by nejpřátelštější mizí většinou tak rychle, že neřeknou ani Sbohem.

Moje dnešní hrdinka to neměla v počátku vůbec snadné a jsem přesvědčená o tom, že ji ani v nejmenším nenapadlo, že právě o ní dnes budu psát, že ji budu dávat za příklad, že bude demonstrací jednoho zázraku, který se sice bude týkat především jí, ale zásadně ovlivní její manželství, celý rodinný život, profesi a životy těch, kteří ji znají, anebo teprve poznají, například prostřednictvím mého psaní.

Paní Magdaléna přišla se svojí minulostí, bolestmi zad, nadváhou, bez radosti ve tváři a Srdci, unavená prací, se závislostí na dětech, bez ohledu na jejich věk, s ne příliš funkčními a otevřenými vztahy s mužem, dětmi, rodiči, ale třeba i klienty, to vše notně podpořeno neschopností říci slovo NE , to vše souhrnně nazváno totální absencí sebe sama ve svém, dovolím si napsat, přežívání. To vše systematicky, pomalu, ale jistě budováno spoustu let, hluboce zakořeněno v hlavě a každodenní realitě. Existence ženy bez kousku radosti z přítomnosti, představy láskyplné budoucnosti, vášnivého partnerství, rodičovského uspokojení nad vykonaným dílem v podobě třech dětí, včetně jedné adopce, beze známky hrdosti na postavený rodinný dům, krásnou a čistou domácnost, či vybudovanou klientelu v profesi kosmetičky, realizované vedle svého zaměstnání v nemocnici. 

Nikdy se nepřestanu pozastavovat nad ne-láskou lidí k sobě samým, nad zneuznáním dosaženého a vytvořeného, nad bezohledností vůči sobě, která v konečném důsledku plodí bezohlednost vůči ostatním, nad ochotou trpět a ve svém utrpení setrvávat měsíce, roky, celý život. Nikdy nepřestanu věřit, že všechno se v dobré obrátí, že bez ohledu na zrak a sluch každý člověk uvidí, uslyší a pocítí vlastní Srdce, které tluče pro vlastní záměr, a se kterým celý Vesmír počítá. Nikdy nepřestanu podporovat ty, kteří jen potřebují podpořit, nikdy nepřestanu promlouvat s těmi, kteří si potřebují promluvit, nikdy nepřestanu zlehčovat to, co se lidem jeví jako nesnesitelné a bolestné, nikdy si nepřestanu vážit upřímnosti a otevřenosti Bytostí, pro které obojí bývalo a třeba ještě i je těžce překonatelné. Nikdy nezapochybuji, i když nakonec se vše rozplyne a zmizí, protože to bude pouze pro tento okamžik…

Paní Magdaléna zvládala naše společně terapie různě a podle toho také přicházela na rozdíl od jejího muže jejich dětí nepravidelně. Diskutovaná témata zvládalo její Ego a také občasná slabost a ne-sebevědomí různě a to si samozřejmě vyžadovalo své. Vždy ale nakonec přišla, abychom se společně při masážích podívaly na vzájemné vztahy s rodiči, na obavy, týkající se přítomnosti a budoucnosti jejích dětí, na únavu, způsobenou náročností a množstvím práce, a nebo abychom postupně utvářely ten nejláskyplnější vztah celého jejího Bytí, vztah k sobě samé, ke svému tělu, k darům a přednostem, které neviděla, ke skutečnostem, které ona sama považovala za samozřejmé, i když tomu tak rozhodně nebylo.

Jako každá terapie, kterou za 23 let mojí profesní praxe uskutečním, i terapie paní Magdalény může  být „pouze“, a také i je podporou toho, pro co, a kam až se každá jednotlivá Bytost odváží. Nikdy Vám žádný terapeut, opakuji žádný terapeut v celém Vesmíru, nemůže slibovat změnu, vyléčení, obnovu, odevzdání či nabytí čehokoliv, bez VAŠEHO rozhodnutí, VAŠÍ odvahy a především VAŠÍ vytrvalosti! Paní Magdaléna to dávno VÍ, a tak se postupně oddělila od dnes již dospělých dětí a dala jim i sobě to nejcennější, co si lidská Bytost může dát. Nabyla svobodu, která ji poskytuje prostor a čas pro sebe samu. Prostor a čas pro znovuobnovení mnohaletého krásného manželství, a především pro jeho rozkvět a naplnění. Prostor a čas pro urovnání vzájemných vztahů v profesi kosmetičky tak, aby byla vážená a ohodnocená tak, jak si přeje a jak si zaslouží. Prostor a čas pro vlastní osobní vývoj a růst ve všech rovinách jejího Bytí. Prostor a čas pro realizaci života v krásném a zdravém těle, kterému dodává pohyb v domovských Beskydech, s hlavou prostou všech negativních a destruktivních scénářů a vzorců, které můžete v její tváři na rok staré fotografii bezpečně vidět, na rozdíl od fotografie z těchto dní, kde se Srdcem, plným radosti, vášně a lásky a pohledem klidné a sebevědomější ženy o sobě velmi dobře VÍ. Prostor a čas využitý tak, jak si samotná její Duše zvolila pro tuto inkarnaci.

V závěru se chci paní Magdalénce hluboce poklonit za všechno co pro své nejbližší, blízké, pro mě a v první řadě pro sebe samu dokázala a dokazuje a zvládá. V radosti a lásce a každý den. 

Chci jí také poděkovat za možnost sdílet její příběh, včetně jejích fotografií, abyste všichni mohli sami vnímat velikost její VÍRY, ODVAHY, TRPĚLIVOSTI, SPOKOJENOSTI A nabytého SEBEVĚDOMÍ v tom nejlepším slova smyslu a inspirovat se tak, neboť je opravdu čím, a to je teprve v počátku Požehnání, kterému se otevřela a kterého se jí dostává.

Přeji paní Magdalénce báječný život plný zázraků!

Sobě přeji její přítomnost, a také přítomnost její nádherné rodiny v mé blízkosti, co možná nejdéle. 

Třeba jen tak u kafíčka…

V lásce a vděčnosti Jana Paseková

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*